Pro milovníky historie

Železná Ruda ( 754 m n.m. ) – původně hornická osada vznikla v 16.století.Její rozkvět je spojován s dolováním železné rudy, trvalo 150 let a zanechalo obci jméno. Další významnou etapou Železné Rudy je v 18.století rozvoj sklářství, kdy se toto sklo ze skláren z Alžbětína, Debrníku a Nové Hůrky vyváželo do celého světa. Železná Ruda a Špičák patří mezi nejkrásnější kouty Šumavy, tato místa se stala střediskem turistického ruchu již na počátku 20. století a zájem turistů stále roste.

kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy Kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy – byl vybudován na místě původní kaple v roce 1732. Je postaven v barokním stylu, s unikátní cibulovou bání. Menší věžička s hlavním vchodem byla k hvězdicovému půdorysu přistavěna v sedmdesátých letech 18.století. V letech 1995-1998 byla započata nákladná a náročná rekonstrukce. Byl rovněž zakoupen nový hodinový stroj včetně bicího mechanismu a nového zvonu.
Mše svatá s nedělní platností se koná vždy v sobotu, zimním období od 16.oo a v letním období od 17.oo hodin

Kaple svatého Antonína a svaté Barbory – kapli najdete pod železniční zastávkou Železná Ruda – město, při silnici směrem na Špičák.Stavba je prvně písemně doložena v letech 1836-1839, jednalo se o zděnou stavbu patřící k vedle stojícímu Kopperlovu statku. Při výstavbě špičáckého tunelu sloužila k pohřebním obřadům obětem neštěstí na stavbě. V okolí a na stěnách kapličky byla upevňována tzv. umrlčí prkna, což byl obyčej typický pro Šumavu. Prkna sloužila namísto rakve k uložení zemřelých a jejich přenesení do hrobu. Poté byla ozdobena (obvykle třemi křížky, zlomenou svící a jménem zemřelého) a umístěna do míst, kam nebožtík rád chodíval. Po rekonstrukci byla kaple roku 1999 zasvěcena českobudějovickým biskupem Antonínem Liškou svatému Antonínu a svaté Barboře, patronce horníků.

Křížová cesta s kaplí Svaté Anny – na křižovatce u Městského úřadu se dejte směrem nahoru do kopce, kolem hotelu Strnadovy boudy, pak po 100m vás navede cesta vpravo vzhůru. Vystoupáte mezi ploty asi 50m a vlevo mezi břízami již uvidíte první zastavení. Po trase křížové cesty vystoupáte až ke kapli. Od kaple je možné dojít vpravo vzhůru až k hotelu Belveder. Křížová cesta byla prvně vysvěcena r.1815, byla zřízena z iniciativy železnorudského faráře J. W. Kobecka. Do roku 1992 byla cesta téměř úplně zničena, zrekonstuovaná byla z prostředků shromážděných sbírkou hlavně v Bavorsku. Obrazy jsou kopie podle originálů J. G. Wittmanna. 30.9.1995 byly obnovená křížová cesta a kaple sv. Anny slavnostně vysvěcena.

Zámeček , č.p. 1 – nejstarší zachovaná budova v Železné Rudě se nachází naproti kostelu Marie Pomocné.Byl postaven r. 1706, původně jako letní sídlo hrabat Nothaftů.Sloužil jako lovecký zámeček, jelikož tehdy se v okolních lesích vyskytovali kromě vysoké zvěře i tetřevi, tetřívci, a tehdy ještě hojný medvěd, vlk a rys. Později se ze zámečku stalo sídlo správy knížecích lesů a statků. Zámeček, který byl v posledních letech v dezolátním stavu se začal roku 2004 rekonstruovat. Od r. 2006 v tomto objektu naleznete muzeum historických motocyklů a loutek.

Hřbitov Barabů – hřbitov pracovníků, kteří zahynuli při stavbě Špičáckého tunelu je asi 100 m za kapličkou sv.Barbory. Po zelené turistické značce dojdete k pomníku. Špičácký tunel je dlouhý 1747 m, byl postaven v letech 1874 – 1877 jako první most v Rakousku-Uhersku a dodnes je nejdelším tunelem svého druhu na našem území. Vede od železniční stanice Brčálník pod Špičáckým sedlem až ke stanici Špičák. Pracovali na něm dělníci z celého Rakouska-Uherska a Itálie. Železniční trať Plzeň – Železná Ruda byla zprovozněna v 70. letech 19. století.

Muzeum Šumavy – rodinná sklářská vila rodiny Abelle s expozicí skla touto rodinou vyrobeným a používaným, zařízená některými kusy původního nábytku. Je zde možno zhlédnout výstavu o zdejším hamru, malovaný nábytek, typický pro Šumavu a náčiní používané pro zpracování lnu a mléka. Ve vile pobýval i Karel Klostermann (příbuzný Abellů) a napsal zde román „Skláři“.
Otevírací doba : Po – So: 9.oo-12.oo h , 12.45-17.oo h, Ne: 9.oo-12.oo h, Tel: 376 397 319

Společné česko-bavorské nádraží – bylo otevřeno v roce 1877. Společné nádraží fungovalo i po vzniku Československa až do roku 1938, kdy bylo na základě Mnichovské dohody zabráno Německem. V červnu 1945 byl provoz společného nádraží obnoven a po roce 1948 byla celá oblast i s nádražím veřejnosti nepřístupná. Od 3.září 1953 byl zrušen přechod Železná Ruda – Alžbětín, česká osobní pokladna byla zazděna a budovu i nádraží přeťaly zátarasy – železná opona. Po podpisu oficiální dohody v roce 1990 byla za jediný rok uskutečněna rekonstrukce tratě i společného hraničního nádraží a 1.června 1991 byla česká část znovu otevřena. Hala nádraží slouží i jako výstavní síň a místo pro různé společenské akce.

Sklárna v Aníně
Po – Pá : 8.oo – 12.oo h, 12.30 – 16.00 h